Nedávno jsem se dala do řeči se známou, která vypadala poněkud utrápeně. Procházely jsme v rychlosti různá témata a došlo i na naše ratolesti. Hned se mi svěřila, že se její syn nemůže rozhodnout, kam na školu. Je v devítce. Pořád váhá mezi učilištěm a středoškolským vzděláním. Učí se na dvojky a trojky. Ptala se na můj názor. „Dala bych kluka na střední odbornou školu, povídám“. Toto téma jsem hltala, protože nás volba budoucího povolání čeká příští rok taky. Můj syn je v osmičce a výběr školy ho zatím vůbec nezajímá.

Jak se říká, nemá se tlačit na pilu. Proto se jen tak okrajově bavíme, o tom, co by si přál studovat. Nejdříve chtěl pracovat ve stejné firmě jako děda, teď se ptá, kdo kolik v rodině vydělá. Že prý se bude řídit podle toho. Tak si říkám, že už tak dětinský není. Jistěže by to nemělo být hlavní kritérium. Práce musí bavit a jít od ruky. Ovšem, co si budeme vykládat, některé učební obory nejsou pro žáky a rodiče tak atraktivní a jejich budoucnost už vůbec ne.

undefined

Stovky možností na dosah ruky

Podle čeho byste doporučovali dětem školu vy? Podle svého vzdělání anebo výdělku? Jedno je jisté. Ne všichni chtějí a mají na to studovat gymnázium a následně vysokou školu. Cesta za vzděláním je zdlouhavá a pro mnohé rodiče finančně náročná. Některé děti se na středních školách vysloveně trápí, propadají, prostě nestíhají učivo. Rodiče prahnou po tom, aby měli vyšší vzdělání, ale přejí si to i jejich děti? Nemůžu říct, že je mi jedno, kam půjde můj synáček na školu, ale určitě ho k ničemu nutit nebudu. Faktem je, že bych chtěla, aby měl alespoň středoškolské vzdělání, zároveň řidičské či svářečské průkazy a podobně. Myslím si, že šikovní zruční chlapci, se dokážou skvěle uplatnit v řemeslných či technických oborech, kde si i dostatečně vydělají.

S děvčaty je to jinak. Kdybych měla dceru, určitě bych ji dopřála a přemlouvala ke studiu na střední a pak vysoké škole. S vyšším vzděláním mají ženy mnohem více šancí k lepšímu pracovnímu místu. Jako prodavačky, servírky, montážní pracovnice anebo kuchařky je ve většině případů čekají jen dlouhé směny a málo peněz. To mluvím z vlastní zkušenosti. Člověk si hledá příležitosti, které by mu vyhovovaly časově, finančně i oborově. Ne všem se daří najít vysněnou pracovní nabídku.

Chtěli byste, aby vaše děti měly vyšší vzdělání za každou cenu? Snažíte se jim usnadnit rozhodnutí a víte vlastně, co je skutečně baví? A co Vy? Pracujete s radostí anebo už jen pro peníze?

Michaela